Necukry v ovoci

Jak víme kolik procent musíme odečíst od naměřené hodnoty refraktometru abychom věděli skutečný zbytkový cukr v kvasu? Námi doporučený odečet vychází z rozboru kvasů (viz obrázek níže) . Modelový příklad zkoumá 5 třešňových a 5 švestkových kvasů. Již z jednoduchého rozboru lze si všimnout že porovnáváme bobulovité ovoce (třešně) a peckovité ovoce (švestka). U této tabulky nás hlavně zajímá výsledek třetího řádku ( Extraktu ve zralém kvasu) . Tuto hodnotu bychom měli odečítat od naměřených hodnot refraktometru. Úplně přesného výsledku nikdy nelze dosáhnout jak vidíte na tabulce u laboratorního rozboru pěti kvasů. Proto se musíme spolehnout na přibližné určení. Ovšem měření refraktometrem je přesnější metoda než u československého normalizovaného moštoměru kde na stupnici jsou již odečteny necukry jednou konstantní hodnotou. 

Dle rozboru a hodnot zbytkového extraktu ve zralém kvasu zjišťujeme:

Průměr pro odečty u třešňových kvasů : 5,8%

Průměr pro odečty u švestkových kvasů : 4,2%

Výslednou hodnotu pro odečty také ovlivňuje:

1, Odrůda ovoce

U raných třešňových odrůd se doporučuje korekce ve Výši -0.5%

(Příklad Odrůd : RIVAN, KAREŠOVA,)

U středně raných a pozdních odrůd není třeba korekcí. 

Švestkové odrůdy: U švestky domácí se doporučuje korekce (-0,2%) u dalších odrůd není doporučována žádná korekce.

2, Lokalita kde je toto ovoce pěstováno.

Korekce dle podnebí v České republice:

Klimatické oblasti:

Teplá oblast :  (-0.2%)

chladná oblast :   (+0.2%]

Mírně teplé oblasti : (0,00%) 

3, Zralost plodů v době sklizně (přezrálost,nedozrálost) 

Pro zjišťovaní cukernatosti kvasů si taky vystačíme s průměrným určením necukrů.

U třešňových kvasů doporučujeme odečítat 5% a u švestkových kvasu 4%. 

Tým refraktometr-eshop.cz